Trend Radar 2026
Jak se logistika vyvíjí
Radar trendů v logistice: zjistěte, co je skutečně důležité, a připravte svou strategii na budoucnost
Trendy v logistice nevznikají přes noc. Formuje je vývoj, který často sahá daleko za hranice skladu. Ekonomická situace, legislativa, dostupnost pracovní síly, cíle v oblasti udržitelnosti i technologický pokrok ovlivňují, jak se logistika postupem času mění. Aby Toyota Material Handling Europe zjistila, které z těchto změn jsou pro intralogistiku nejdůležitější, využívá strukturovaný Trend Radar. Tento nástroj umožňuje systematicky sledovat změny a posuzovat jejich možný dopad na logistické provozy.
Pohled za hranice logistiky
Základem Trend Radaru jsou vnější faktory. Tyto změny vznikají mimo logistické odvětví, ale přímo ovlivňují způsob navrhování, organizace a řízení dodavatelských řetězců i skladů.
Ekonomický výhled, geopolitická nejistota, nedostatek pracovní síly, požadavky v oblasti udržitelnosti a ESG, energetická transformace, regulatorní tlak i kybernetická bezpečnost utvářejí prostředí, ve kterém musí logistika fungovat. Neurčují konkrétní řešení, ale výrazně ovlivňují směr dalšího vývoje.
Co jednotlivé pojmy znamenají a proč se objevují na radaru trendů v logistice >
Technologie jako prostředek změny
Automatizace, digitalizace a umělá inteligence hrají důležitou roli v mnoha logistických trendech. Samotné technologie však nejsou výchozím bodem Trend Radaru.
Technologie vnímáme jako nástroje umožňující změnu a hodnotíme je podle jejich vyspělosti, prokázaného přínosu pro provoz a schopnosti bezpečného a spolehlivého rozšíření. Teprve po splnění těchto podmínek se jejich potenciál mění v praktické využití.
Od vnějších tlaků k trendům v logistice
Vnější faktory se promítají do konkrétních změn v logistických provozech. Ovlivňují způsob skladování a přepravy zboží, zajištění přehlednosti a odolnosti procesů, využívání energie i možnosti bezpečnější a efektivnější práce v logistickém prostředí.
Právě zde se formují logistické trendy – nikoli jako abstraktní pojmy, ale jako praktické reakce na výzvy a očekávání, kterým čelí organizace napříč dodavatelským řetězcem. Tyto změny se objevují na našem radaru.
Co znamenají pojmy v kategorii „Vnější faktory“ v Trend Radaru?
- Ekonomický výhled – Ekonomický výhled je prognóza budoucího vývoje ekonomiky, která zahrnuje růst HDP, inflaci, zaměstnanost a obchod. V logistice přímo ovlivňuje důvěru v investice, poptávku po skladovacích kapacitách a ochotu provozovatelů investovat do kapitálově náročných automatizačních projektů.
- Kybernetická bezpečnost – Kybernetická bezpečnost zahrnuje ochranu digitálních systémů, sítí a dat před neoprávněným přístupem a kybernetickými hrozbami. S rostoucím propojením skladů prostřednictvím síťových systémů WMS, senzorů IoT a autonomních vozidel se zvyšuje riziko ransomwarových útoků, úniků dat a narušení provozu. Kybernetická bezpečnost se proto stává pro provozovatele logistických provozů stále důležitějším tématem.
- Geopolitické vlivy – Geopolitické vlivy označují dopady politických vztahů mezi zeměmi, konfliktů a strategických rozhodnutí na obchod a ekonomickou aktivitu. Geopolitická nestabilita může narušovat dodavatelské řetězce, měnit obchodní trasy a podporovat trendy, jako jsou nearshoring a regionalizace dodavatelských sítí.
- Soulad s ESG – ESG (environmentální, sociální a správní) zahrnuje nefinanční standardy, jejichž plnění se od organizací očekává. Evropské předpisy, jako je směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), mění soulad s ESG v povinný provozní požadavek. Logistické společnosti proto investují do měření emisí, reportování udržitelnosti a transparentnosti dodavatelských řetězců.
- Závazek k dosažení čistých nulových emisí – Jedná se o závazek snížit emise skleníkových plynů co nejblíže nule a zbývající emise kompenzovat. V logistice se promítá do elektrifikace vozových parků, využívání energie z obnovitelných zdrojů, energeticky úsporného navrhování budov a měření i snižování emisí v kategoriích Scope 1–3.
- Nedostatek pracovní síly – Nedostatek pracovní síly nastává, když poptávka po zaměstnancích převyšuje jejich dostupnou nabídku. V evropské logistice jde o dlouhodobou výzvu způsobenou demografickými změnami a měnícími se pracovními preferencemi. Urychluje investice do automatizace, robotiky a strategií zaměřených na udržení zaměstnanců, které snižují závislost provozu na manuální práci.
- Oběhové hospodářství – Oběhové hospodářství je ekonomický model, který minimalizuje odpad opětovným používáním, opravami, repasováním a recyklací materiálů. Nahrazuje tradiční lineární přístup „vytěžit, vyrobit, vyhodit“. V logistice vytváří nové provozní požadavky, například zpětné materiálové toky, systémy opakovaně použitelných obalů a řízení životního cyklu výrobků.
- Diverzita, rovnost a inkluze – Diverzita, rovnost a inkluze (DE&I) představují soubor principů, které mají zajistit spravedlivé zacházení, široké zastoupení různých skupin a pocit sounáležitosti všech lidí v organizaci. Na konkurenčním pracovním trhu v logistice dokážou organizace se silným přístupem k DE&I lépe získávat a udržet zaměstnance z širšího okruhu uchazečů.
- Proměna kompetencí – Proměna kompetencí označuje změny v dovednostech a znalostech vyžadovaných od zaměstnanců v důsledku vývoje technologií a obchodních modelů. V logistice roste potřeba technických schopností, například obsluhy automatizovaných systémů, interpretace dat a řízení procesů využívajících umělou inteligenci. Nadále jsou však nezbytné také tradiční provozní zkušenosti.
- Servitizace – Servitizace je trend, při kterém se místo samotných produktů prodávají služby a výsledky – například mobilita jako služba namísto prodeje vozidla. V logistice se projevuje formou předplatného techniky, automatizace jako služby a komplexních řešení, která propojují hardware, software a podporu do flexibilní a škálovatelné nabídky.
- Ekosystémy a partnerství – Ekosystémy a partnerství jsou spolupracující sítě, ve kterých několik organizací propojuje své schopnosti a společně vytváří hodnotu. Žádný dodavatel nedokáže samostatně zajistit všechny prvky automatizovaného a digitálně propojeného skladu. To podporuje partnerství mezi výrobci techniky, dodavateli softwaru, systémovými integrátory a poskytovateli služeb.
- Směřování Evropské komise – Směřování Evropské komise představuje regulatorní a strategické priority EU, které utvářejí prostředí pro fungování evropských podniků. V logistice mezi klíčové oblasti patří předpisy týkající se udržitelnosti, například CSRD a obalové směrnice, požadavky na digitální transformaci a politiky průmyslové konkurenceschopnosti ovlivňující plánování investic a dodržování předpisů.
- Nové energetické prostředí – Nové energetické prostředí zahrnuje přechod k obnovitelným zdrojům, jako jsou solární a větrná energie, rostoucí elektrifikaci a rozvoj pokročilého skladování energie a zeleného vodíku. Logistice přináší nové možnosti vlastní výroby energie a řízení nákladů, ale také výzvy spojené s kapacitou distribuční sítě a investicemi do infrastruktury.
- Stárnutí populace – Stárnutí populace je demografický trend rostoucího průměrného věku způsobený klesající porodností a prodlužující se délkou života. V logistice přispívá k nedostatku pracovní síly, zvyšuje potřebu ergonomického uspořádání pracovišť a automatizace fyzicky náročných činností a vytváří rostoucí poptávku po logistických službách souvisejících se zdravotní péčí.
- Globální čisté nulové emise – Globální čisté nulové emise označují celosvětový cíl vyrovnat emise skleníkových plynů jejich odstraňováním a zastavit tak další čistý nárůst množství CO₂ v atmosféře. Tento dlouhodobý cíl v logistice ovlivňuje regulační rámce, očekávání zákazníků a investiční strategie zaměřené na dekarbonizaci a udržitelný provoz.
- Dynamické ceny energií – Dynamické ceny energií jsou tarifní model, ve kterém se cena elektřiny mění podle aktuální nabídky a poptávky. Ve špičce je vyšší, mimo ni naopak nižší. Energeticky náročným logistickým provozům tak umožňují snižovat náklady přesouváním spotřeby – například plánováním nabíjení, automatizovaných procesů a klimatizace do levnějších časových pásem.
- Digitální produktový pas – Digitální produktový pas (DPP) je digitální záznam vyžadovaný EU, který doprovází výrobek během celého jeho životního cyklu. Obsahuje informace o použitých materiálech, výrobě, dopadu na životní prostředí, opravitelnosti a recyklovatelnosti. Podle nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků (ESPR) budou digitální produktové pasy v letech 2026 až 2030 postupně zaváděny pro jednotlivé kategorie výrobků, počínaje bateriemi, železem a ocelí a textilem. Pro logistiku znamenají potřebu nových funkcí pro zaznamenávání, skenování a správu dat na každém místě manipulace ve skladu. Současně posilují význam transparentnosti a sledovatelnosti dodavatelských řetězců a souladu s ESG.
Co znamenají pojmy v kategorii „Nástroje a technologie“ v Trend Radaru?
- Pevná automatizace – Pevná automatizace využívá specializovaná zařízení k provádění konkrétních, opakovaných úkolů ve vysokokapacitních provozech. Patří mezi ně například dopravníky, třídicí systémy a paletizátory. Nabízí vysoký výkon a konzistentní výsledky, ale omezenou flexibilitu, proto se nejlépe hodí pro stabilní a předvídatelné procesy.
- Elektrifikace – Elektrifikace je proces nahrazování zařízení poháněných fosilními palivy elektrickými alternativami. Přechod na vysokozdvižné vozíky, AGV a AMR s lithium-iontovým pohonem je v logistice již značně pokročilý. Pozornost se nyní přesouvá k řízení nabíjení, kapacitě elektrické sítě a ukládání energie.
- AGV – Automaticky naváděné vozíky (AGV) jsou bezobslužná přepravní vozidla, která se pohybují po pevně stanovených trasách pomocí navigačních systémů, jako jsou magnetické pásky, QR kódy nebo vodiče zabudované v podlaze. Ve skladech a výrobních provozech se široce využívají pro opakovanou přepravu materiálu a nabízejí předvídatelný výkon a vysokou spolehlivost.
- Internet věcí (IoT) – Internet věcí je síť vzájemně propojených zařízení vybavených senzory a softwarem, která shromažďují a vyměňují si data. V logistice umožňuje v reálném čase sledovat techniku, zásoby a podmínky prostředí. Získaná data využívají systémy řízení skladu, správy flotily a prediktivní údržby.
- Analýza velkých dat – Analýza velkých dat zahrnuje zpracování a vyhodnocování rozsáhlých a komplexních datových souborů s cílem získávat poznatky, identifikovat vzorce a podporovat rozhodování založené na datech. V logistice pomáhá s prognózováním poptávky, optimalizací tras, porovnáváním výkonnosti a zvyšováním provozní efektivity.
- Vychystávací roboti – Vychystávací roboti automatizují výběr položek a jejich ukládání na určená místa. Pomocí pokročilých kamerových systémů jednotlivé položky rozpoznávají a třídí a opakované úkoly provádějí s vysokou přesností. Snižují tak potřebu manuální práce a zvyšují konzistentnost při vyřizování objednávek.
- Robotická automatizace procesů – Robotická automatizace procesů (RPA) využívá softwarové roboty k automatizaci opakovaných úkolů založených na jasně stanovených pravidlech, například zadávání dat, vytváření reportů nebo porovnávání skladových zásob. Omezuje administrativní náročnost a chybovost a umožňuje zaměstnancům věnovat se činnostem s vyšší přidanou hodnotou.
- Nízkoemisní paliva – Nízkoemisní paliva jsou zdroje energie, které produkují méně skleníkových plynů než běžná fosilní paliva. Patří mezi ně biopaliva, syntetická paliva a zelený vodík. V logistice umožňují snižovat emise u aplikací, ve kterých zatím není úplná elektrifikace praktická, například v dálkové nákladní dopravě.
- Řešení pro sledování a dohledatelnost – Tato řešení monitorují pohyb zboží v celém dodavatelském řetězci a poskytují aktuální přehled i úplnou dohledatelnost. Pomáhají zvyšovat efektivitu dodavatelského řetězce, posilovat bezpečnost, zajišťovat soulad s předpisy a poskytovat zákazníkům přesné informace o doručení.
- Autonomní mobilní roboti (AMR) – AMR jsou roboti schopní samostatného pohybu ve skladovém prostředí pomocí technologií SLAM, LiDAR a kamerových systémů, aniž by potřebovali pevnou navigační infrastrukturu. Oproti AGV nabízejí větší flexibilitu a dokážou se přizpůsobit změnám uspořádání skladu. S růstem flotil se hlavní výzvou stává koordinace různých typů AMR mezi sebou i s dalšími vozidly.
- Počítačové vidění využívající AI – Počítačové vidění je oblast umělé inteligence, která umožňuje strojům interpretovat obrazové informace z kamer a senzorů. V logistice se používá při automatizovaném vychystávání, kontrole kvality, rozpoznávání poškození, monitorování nakládacích ramp a v bezpečnostních systémech rozpoznávajících chodce a překážky v provozních zónách vozidel.
- Generativní AI včetně základních modelů – Generativní AI využívá rozsáhlé základní modely, tedy systémy strojového učení trénované na širokých datových souborech, k vytváření nového obsahu, jako jsou texty, obrázky nebo strukturovaná data. Mezi nové možnosti využití v logistice patří dotazování na skladová data přirozeným jazykem, automatické vytváření reportů, plánování scénářů s podporou AI a inteligentní řešení nestandardních situací. Základní modely podporují také počítačové vidění a zpracování přirozeného jazyka. Většina aplikací určených přímo pro sklady je zatím v počáteční fázi zavádění.
- Agentní AI – Agentní AI označuje systémy umělé inteligence, které mohou samostatně plánovat, provádět a přizpůsobovat vícekrokové úkoly vedoucí ke stanovenému cíli. Dokážou používat nástroje a komunikovat s externími systémy bez nepřetržitého vedení člověkem. V logistice by mohly samostatně řešit nestandardní situace, dynamicky koordinovat skladové systémy a řídit procesy sam od začátku do konce. AI by se tak posunula z poradní do aktivní provozní role. Technologie rychle postupuje, její využití ve fyzických logistických provozech však vyžaduje jasná pravidla a lidský dohled.
- Kolaborativní roboti – Kolaborativní roboti neboli koboti jsou navrženi tak, aby mohli bezpečně pracovat společně s lidmi ve sdíleném prostředí. Automatizují opakované nebo fyzicky náročné činnosti a zároveň reagují na přítomnost pracovníků. Hodí se proto do provozů, kde úplná automatizace není praktická nebo ekonomicky výhodná.
- Aditivní výroba – Aditivní výroba, běžně označovaná jako 3D tisk, vytváří trojrozměrné objekty postupným vrstvením materiálu podle digitálního návrhu. V logistice nachází hlavní využití v místní výrobě náhradních dílů podle aktuální potřeby. Snižuje tak nutnost udržovat rozsáhlé zásoby a dlouhé dodavatelské řetězce pro méně často používané komponenty.
- Digitální dvojčata – Digitální dvojčata jsou virtuální repliky fyzických systémů, které využívají data v reálném čase k simulaci a optimalizaci svých skutečných protějšků. V logistice umožňují optimalizovat uspořádání skladu, plánovat provozní scénáře, modelovat kapacitu a provádět prediktivní analýzy. Provozovatelé tak mohou změny nejprve otestovat ve virtuálním prostředí a teprve poté je zavést do skutečného provozu.
- Baterie s pevným elektrolytem – Tyto baterie používají místo kapalných elektrolytů pevné a mohou nabídnout vyšší bezpečnost, energetickou hustotu, rychlost nabíjení a životnost. Jakmile technologie dosáhne komerční vyspělosti, mohla by elektrickým vysokozdvižným vozíkům, AGV a AMR umožnit delší provoz a rychlejší nabíjení.
- Rozšířená realita – Rozšířená realita (XR) zastřešuje technologie augmentované reality (AR), virtuální reality (VR) a smíšené reality (MR), které fyzický svět doplňují nebo nahrazují digitálním obsahem. Mezi možná využití v logistice patří vychystávání pomocí obrazu, interaktivní školicí prostředí a vzdálená podpora při údržbě. Rozsáhlé zavádění těchto technologií ve skladech je však pomalejší, než se původně očekávalo.
- Průmyslové využití 5G – 5G je pátá generace mobilních sítí, která nabízí vyšší rychlost, nižší latenci a možnost současného připojení většího počtu zařízení. V logistice může průmyslová síť 5G podporovat komunikaci velkého množství senzorů, robotů a řídicích systémů v reálném čase, a umožnit tak rychleji reagující a flexibilnější skladový provoz.
- Přechod na vodík – Jde o nahrazování fosilních paliv vodíkem jako čistším zdrojem energie. Zelený vodík vyráběný z vody pomocí energie z obnovitelných zdrojů může napájet palivové články ve vozidlech i průmyslových procesech. V logistice je relevantní zejména pro těžké aplikace, u kterých bateriovou elektrifikaci omezují požadavky na dojezd nebo hmotnost.
- Vzdálené ovládání – Vzdálené ovládání umožňuje řídit techniku a systémy na dálku pomocí IoT, umělé inteligence a komunikačních technologií. Operátoři tak mohou vzdáleně ovládat vysokozdvižné vozíky, jeřáby a další zařízení. To zvyšuje bezpečnost v rizikovém prostředí a umožňuje flexibilnější využití pracovní síly.
- Humanoidní roboti – Humanoidní roboti jsou stroje navržené tak, aby svou stavbou připomínaly lidské tělo. Obvykle mají trup, hlavu, dvě paže a dvě nohy. Jejich potenciální výhodou pro logistiku je schopnost pracovat v prostředí vytvořeném pro lidi – procházet dveřmi, obsluhovat stávající zařízení a zvládat nestrukturované úkoly – bez nutnosti upravovat infrastrukturu. Technologie je stále v počáteční fázi vývoje a čelí významným výzvám v oblasti obratnosti, výdrže a nákladů.
- Edge AI – Edge AI znamená provozování algoritmů umělé inteligence přímo v místních zařízeních, například v robotech, vozidlech a senzorech, namísto jejich zpracování v cloudu. Umožňuje rozhodování v reálném čase bez zpoždění způsobeného přenosem po síti. To je zvláště důležité u bezpečnostně kritických logistických aplikací, jako jsou prevence kolizí a dynamická navigace.
- Řízení energie pomocí AI – Toto řešení využívá umělou inteligenci k vyvažování výroby, ukládání a spotřeby energie i souvisejících nákladů v celém areálu v reálném čase. Logistickým provozům s vlastními solárními zdroji, bateriovými úložišti, nabíjením elektrických vozidel a dynamickými cenami energie umožňuje současně optimalizovat využití energie podle provozních potřeb i nákladových cílů.
Co znamenají pojmy v kategorii „Trendy v logistice“ v Trend Radaru?
- Udržitelná logistika – Udržitelná logistika začleňuje environmentální odpovědnost, sociální aspekty a ekonomickou efektivitu do fungování dodavatelských řetězců. Zahrnuje elektrifikaci flotil, využívání obnovitelných zdrojů energie, cirkulární obalová řešení a měření i snižování uhlíkových emisí při skladování a distribuci.
- Zpětné toky – Zpětné toky zahrnují vracení, opravy, recyklaci a likvidaci výrobků, které se pohybují zpět dodavatelským řetězcem. Rostoucí objem vráceného zboží z elektronického obchodování a požadavky na udržitelnost podporují investice do specializovaných zón pro zpracování vratek, automatizovaného třídění a rozhodování o dalším nakládání s výrobky pomocí AI.
- Vliv e-commerce – Elektronické obchodování zásadně změnilo logistiku tím, že zvýšilo poptávku po rychlejším vyřizování objednávek, zmenšilo jejich průměrnou velikost a zkomplikovalo doručování na poslední míli. S postupným dozráváním e-commerce se pozornost přesouvá od rychlého růstu k provozní efektivitě a ziskovosti, což vytváří větší tlak na automatizaci skladů a řízení zásob.
- Omnichannelová logistika – Omnichannelová logistika je strategie, která propojuje různé prodejní kanály – internetové, kamenné i mobilní – a zajišťuje zákazníkům jednotnou nákupní zkušenost. Vyžaduje sjednocené řízení zásob napříč platformami, flexibilní možnosti vyřizování objednávek a přehled o dostupnosti zboží ve všech kanálech v reálném čase.
- Zapojení a udržení zaměstnanců – Tento pojem zahrnuje strategie, které pomáhají udržovat motivaci, produktivitu a loajalitu zaměstnanců. V logistice, kde bývá fluktuace pracovníků vysoká, patří mezi účinné přístupy jasné možnosti kariérního rozvoje, průběžné vzdělávání, flexibilní plánování směn, programy oceňování zaměstnanců a investice do jejich pracovních podmínek a spokojenosti.
- Přehled o dodavatelském řetězci – Jde o schopnost sledovat zboží, techniku a informace při jejich pohybu dodavatelským řetězcem v reálném čase. Technologie, jako jsou senzory IoT, RFID, systémy lokalizace v reálném čase a integrované analytické platformy, umožňují komplexní sledování od příjmu až po expedici, zrychlují reakce na změny a omezují narušení provozu.
- Automatizovaná evidence zásob – Automatizovaná evidence zásob využívá software a další technologie ke správě a sledování množství zboží s minimálními manuálními zásahy. Automatizované systémy zpřesňují inventuru, omezují nesrovnalosti a poskytují aktuální přehled o množství a umístění zásob napříč provozy.
- Simulace a modelování skladu – Simulace a modelování skladu spočívají ve vytváření digitálních reprezentací skladových procesů za účelem analýzy a optimalizace výkonu. Tyto simulace, často propojené s technologií digitálních dvojčat, umožňují otestovat změny uspořádání, pracovních postupů a kapacity ještě před provedením fyzických úprav.
- Energetická účinnost – Energetická účinnost znamená dosažení stejného provozního výkonu s nižší spotřebou energie. V logistice zahrnuje inteligentní řízení nabíjení elektrických flotil, vlastní výrobu energie, optimalizaci budov a využívání platforem pro energetický management, které vyvažují spotřebu s náklady a cíli v oblasti udržitelnosti.
- Řešení pro doručování na poslední míli – Jde o strategie a technologie používané k řízení závěrečné fáze doručení z distribučního centra k zákazníkovi. Tato část přepravy bývá nejdražší a nejsložitější. Mezi využívaná řešení patří optimalizace tras, sledování v reálném čase a flexibilní možnosti doručení.
- Správa dat – Správa dat představuje rámec pro řízení jejich kvality, bezpečnosti, dostupnosti a způsobu využívání v organizaci. S rostoucím množstvím provozních dat vytvářených senzory IoT, umělou inteligencí a propojenými systémy se účinná správa dat stává nezbytnou pro spolehlivé rozhodování a dodržování předpisů.
- Personalizované možnosti doručení – Personalizované možnosti doručení poskytují zákazníkům větší kontrolu nad tím, jak, kdy a kam budou jejich objednávky doručeny. Patří sem doručení domů, vyzvednutí v prodejně nebo výdejním boxu a výběr časového intervalu. Splnění těchto očekávání vyžaduje flexibilní logistickou infrastrukturu a koordinaci všech distribučních kanálů v reálném čase.
- Odolná logistika – Odolná logistika vytváří dodavatelské řetězce, které dokážou předvídat narušení, odolat mu a následně obnovit provoz. Příčinou mohou být geopolitické události, přírodní katastrofy, výpadky dodavatelů nebo kolísání poptávky. Tento trend podporuje diverzifikaci dodavatelských řetězců, sledování v reálném čase a plánování pro mimořádné situace.
- Digitální platformy – Digitální platforma je softwarová infrastruktura, která umožňuje interakce, transakce a výměnu dat mezi uživateli a systémy. V logistice digitální platformy podporují správu flotily, koordinaci skladových procesů, propojení s tržišti a řízení založené na datech napříč několika provozy a partnery.
- Digitální strategie dodavatelského řetězce – Digitální strategie dodavatelského řetězce využívá digitální technologie a analýzu dat k řízení a optimalizaci toku zboží, služeb a informací od dodavatelů k zákazníkům. Zlepšuje rozhodování a efektivitu a umožňuje rychleji reagovat na změny a narušení provozu.
- Otevřené logistické platformy – Otevřená logistická platforma je digitální ekosystém propojující různé účastníky dodavatelského řetězce, například odesílatele, dopravce, speditéry a poskytovatele logistických služeb. Pomocí standardizovaných rozhraní a sdílených dat umožňuje plynulou spolupráci a automatizaci procesů mezi různými organizacemi.
- Fyzický internet – Fyzický internet je dlouhodobá vize globálně propojené logistické sítě inspirovaná způsobem, jakým digitální internet přenáší data. Počítá se standardizovanými modulárními kontejnery pohybujícími se prostřednictvím sdílené infrastruktury a otevřených sítí. Cílem je zvýšit efektivitu, omezit prázdné přepravy a podpořit udržitelnější pohyb zboží.
- Automatizace jako služba – Automatizace jako služba je obchodní model, ve kterém logistické společnosti využívají automatizovaná řešení formou předplatného nebo plateb podle skutečného využití namísto vysoké počáteční investice. Především středně velkým provozům usnadňuje přístup k automatizaci tím, že mění kapitálové výdaje na škálovatelné provozní náklady.
- Koordinované řízení flotily – Koordinované řízení flotily označuje společné řízení různých typů vozidel – AGV, AMR, automatizovaných vysokozdvižných vozíků i techniky ovládané člověkem – prostřednictvím jednotné řídicí vrstvy. S rostoucím počtem automatizovaných vozidel od různých dodavatelů získávají na významu nezávislé platformy, které napříč všemi typy vozidel optimalizují plánování tras, přidělování úkolů a řízení provozního přetížení.
Od radaru ke klíčovým tématům
Trend Radar poskytuje široký a dlouhodobý pohled na vývoj logistiky. Tato průběžná analýza je každý rok doplněna o přímou zpětnou vazbu od zákazníků získanou prostřednictvím našeho každoročního průzkumu.
Na základě těchto poznatků vybíráme klíčové logistické trendy, kterým se následně věnujeme podrobněji. Nevybíráme je proto, že by byly nové, ale protože jsou v současnosti obzvláště důležité pro rozhodování v logistice.