Jak na manipulaci na rampách

Bolavé místo mnoha skladů je nedostatečná nosnost rampy, případně tento důležitý prvek zcela chybí.  Přístupové možnosti jsou tak jedním ze zásadních parametrů, na které je třeba se zaměřit při vhodné volbě manipulace zajišťující skladovou přepravu zboží.


Rampu můžete mít nájezdovou pevnou, elektro-hydraulickou, nakládací s teleskopickým můstkem, nakládací můstek hydraulický. Rampy se dají nahradit vyrovnávacími můstky, například i s výsuvnou lištou, a dalšími typy. Nejprve je proto třeba si ujasnit nejčastější manipulaci včetně užívání přístupové rampy, kterou máte k dispozici:

Hydraulické rampy, nastavitelné můstky:

  • Rampy mají limitní nosnost, kterou je třeba dodržet. Při použití čelních VZV proto počítejte s celkovou hmotností stroje a nákladu.
  • Při rozhodování o manipulační technice musíte znát zatížení na kolo stroje, tedy včetně hmotnosti při maximální nosnosti stroje.
  • Pozor! Jelikož se stroj na rampě pohybuje, musí být zatížení na kolo stroje násobeno koeficientem pro dynamické zatížení.

Pokud vlastníte nebo pracujete na pevné rampě, měli byste znát její stoupání a negativní úhel, pod kterým rampa navazuje na podlahu skladu nebo haly. Podle tohoto úhlu často poznáte, zda vozík nezůstane viset na rampě. Na opačné straně rampy je naopak důležité znát u vozíků s podpůrnými rameny délku vidlic, především u nestandardních řešení, a to kvůli jízdě do svahu. Tedy nikoli kvůli možnému roztržení palety, ale kvůli nabrání terénu vidlicemi.  

Pokud jde o pevné rampy,  manipulační technika má limity v překonání:

  • stoupání (v technickém listu jsou uvedeny údaje o procentech s hodnotou stoupavosti stroje, u čelních vozíků může být hodnota kombinovaná s časem stoupání)
  • rampového startu stroje se zátěží (důležitý parametr)

Přízdvih podpůrných ramen

Při vhodné volbě materiálu kol se manipulační technika snadno pohybuje na hladkých podlahách haly. Jiná věc jsou přejezdy do nákladového prostoru automobilu, které zvládnou jen některé stroje, například ty, které jsou vybaveny zdvižnými podpůrnými rameny. Díky nim vozíky zvládnou jízdu po nerovných podlahách a rampách s ostřejším negativním úhlem. Tyto stroje mohou současně převážet palety na vidlicích i na podpůrných ramenech. Tím zvýší využití manipulace i celkovou hmotnost přepraveného nákladu.

S rampovým startem vozík neklouže

Pod pojmem rampový start u ručně vedených strojů se skrývá hlavně bezpečnost pro obsluhu a náklad. Jedná se totiž o vlastnost, která odlišuje kvalitní techniku od ostatních. Vozíky s rampovým startem jsou připraveny na zastavení stroje se zátěží na šikmé ploše a jejich následný hladký rozjezd bez prokluzu. Tak se vyhnete situaci, kdy po uchopení rukojeti stroje na vás začne couvat stroj i s tunovým nákladem. Zde obstojí pouze technika se silným motorem a řízením, které reagují nejenom až na pokyn obsluhy, ale hlavně reagují s okamžitou odezvou. Takové nároky splňují jen některé vozíky.

Čelní vozíky fungují na rampách bezproblémově také s funkcí  bezpečného couvání. Pokud obsluha vozík odbrzdí a nestlačuje akcelerátor, vozíkem je možno pouze velmi pomalu couvat, což je velmi důležitá vlastnost pro práci na rampách. 

K bezpečné práci čelních vozíků na rampách patří i omezení rychlosti pojezdu se zdviženým nákladem. Opravdu mimořádnou funkcí je SAS – systém aktivní stability, jímž jsou vybaveny řady čelních vozíků Toyota Tonero a Toyota Traigo. Na rampě ocení obsluha automatickou kontrolu předního náklonu stožáru se snímáním hmotnosti nákladu, kdy na rizikové hodnoty vozík sám reaguje omezením náklonu i rychlosti.

Seznamte se se správnou konstrukcí pomocných nebo vyrovnávacích koleček Práci na rampě se nevyhne ani skladová technika vybavená pomocnými neboli vyrovnávacími kolečky. Konstrukce podvozku například ručně vedených vozíků BT, které se pohybují právě hlavně na rampách, vychází ze stabilního pětibodového konceptu s centrálním hnacím kolem a takzvaného systému uchycení pomocných koleček BT Castor Link. Systém BT Castor Link spočívá v konstrukci dvou pomocných koleček odpružených samostatnými pružinami a jejich propojení torzní tyčí. V extrémním případě, kdy například jedno pomocné kolečko ztratí oporu a dostane se mimo okraj rampy, zůstává ve stejné výšce jako kolo spočívající na rampě. Při běžném uspořádání opěrných kol podobná situace často končí jejich utržením o hranu rampy.

 

Vymazat